Prší něha

Za oknem kapky
a já je mám i na čele.
Ráda bych šla do vyhřáté postele.
Směješ se jako andílek.
Deka plná pomněnek.

Jsem spisovatelka.
A co když o tom napíšu?
Máš v očích hrst vesmíru.
Klape verš snad tisící.
Hladíš a zůstáváš při svíci.

Dveře jen vržou láskou
a báseň čistou řádkou.
Pro Tebe slova pokvetou.
Já jen narozenou kometou.

Dnešek náš v touze vyvěrá.
Hra odkrytá s duchem těla.
Mluví lyrikou,
protože moc chtěla.

Už prší cit
a oběma nám je líp.
Víra v lásku dává žít.