Naposled..

Anotace: Když se člověk loučí,s někým koho měl rád.. Teprve pak si uvědomí, že ho vlastně miloval..

Smím? Pohladit tvé slzy..
Po špičkách obejít tvé spaní
Spálit vše to,co nás mrzí
A být zas šťastná..znenadání..

Svým ohněm uhasit ten Tvůj..
A vodou zapálit naděje..
Přestat se ptát,kam zmizel život můj
Ukončit hledání marného zloděje..

Vypít Tvé slzy,chtěla bych..
Dolít je na dno mé bolesti..
A vždy, když budeš v nesnázích
Poslat Ti čtyřlístek pro štěstí..

Smím? Jemně zavřít Tvé oči
Zelené korálky ztracené v šeru..
Když tiše spíš, do snů ti vkročí..
Pochybnost zrající v nedůvěru..

Jak kapky děště bijící do oken
Mizíš mi v bouři příštích dnů..
Vtěřina, co odbila před rokem
Zničila víru dětských snů..

Ta křídla, co dals mi objetím..
Mízí nenávratně pryč..
Prý plakals.. štěstím? Dojetím?
Kam zmizel ohnivý chtíč?

Smím? Vložit tváře do tvé dlaně
Pohledem rozžhavit led..
Žít pro Tvé myšlenky..umírat za ně
Slyšet ,,mám tě rád,, .. prosím.... naposled