Uplakanýma očima vypaluješ slzami nápis do prostěradla.
Odešel z tvého srdce ten, kterého jsi měla tak ráda.
Zůstala jen prázdnota a jakési odlehčení.
Vymazala jsi ho ze svého života
a vyprala naposledy od slz umazané povlečení.
V zrcadle díváš se na holku,
která je lehčí, ale zas láskou zklamaná.
Ta holka jsi Ty a Ty jsem já.
můžu se k něčemu přiznat? napsala jsi to tak krásně, až mě z toho lítal mráz po zádach, byl neobyčejný...takový, který je asi jen jednou za život a já ho měl teď...
24.03.2007 01:23:00 | Dejfor
... s tou lehkostí ženy... opatrně ;-)... čistá prostěradla po rozchodu jsou fajn... ;-))
23.03.2007 12:45:00 | Levandule