CÁCORENKA

CÁCORENKA

 

 

velmi ťa priťahuje

a len vďaka priateľom

nerozpustíš sa

v pomykove

tej panvici sveta

ako masť

 

 

ah božská

aj tak si jeho

cíti to

vnára sa do teba

ľahučky postonávaš

 

 

zas vybozkávaš ju

do poslednej kvapôčky

studničku pretekajúcu

anjelika tvojho

 

 

tvoju malú

ľúbostnú cácorenku

...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor Vivien, 02.11.2022
Přečteno 236x
Tipy 34
Poslední tipující: Akrij8, Jarunka, Kaj, danielsoft, Iva Husárková, jenommarie, Narragan, Frr, piťura, Dejvis, ...
ikonkaKomentáře (34)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Milá Vivien, tak něžná, tak překypující láskou a rozpustilá, jemné pohlazení

30.11.2022 00:34:05 | Akrij8

ano Jirko, to je to vystihující, rozpustilost :-) děkuju!

30.11.2022 09:53:09 | Vivien

Krásná a ve slovenštině...velmi milé dílko od Tebe Vivi.

26.11.2022 22:44:54 | Jarunka

Děkuju Jaruško, já Slovenskem skoro "odkojená"

27.11.2022 00:36:54 | Vivien

Je to příležitost vyjít sám ze sebe a v žáru citobvého pole, sebedarování, blízkosti roztavit to, jak vidíme sebe, jak vidíme druhého a jak jsme viděni do konkrétního, reálného celku. Malovaný talíř je vypálen, pohádka končí svatbou :-). U Tebe je žár, jiný svět, skvěle vyjádřen slovenštinou, která sama o sobě nabízí nové obzory.

24.11.2022 09:35:51 | Kaj

Úžasná reakce Kaji, děkuju. Někdy si opravdu tak připadám, jako malovaný talíř, vypálen. Duchem cácorka, zocelená tavem života. Přesto občas jako dítě, pro některé až pohrdáním. Slovensko je můj blízký, a řeč mých nejbližších, hladkou glazurou.

24.11.2022 09:42:41 | Vivien

Je to i krásná exkurze do ženského světa. Nyní jsme zde měli kolegyni z Itálie. Je plná života a přesto odmítala všechny nabídky, které jsem jí dával k tomu, co by mohla vidět, navštívit. Bylo vidět, že stejně jako Ty ve své básni i ona je otevřená interiérům, vztahům, možnosti přetvoření vztahy a setrvání v přetvořeném snad až do smrti. Díky.

24.11.2022 09:58:20 | Kaj

Krásná je TVÁ vzpomínka milá Vivien. Dýchá ... hravostí a kouzlem doteku. Jsou to ty střípky..které si člověk v duši hřeje a ten pocit nevymizí...
Ty cácorko:)).
Krásné **
Moc se opatruj a přeji TI vše jen nejlepší **
Všimla jsem si, že zde trošku též pausíruješ..jak píše vždy Šeráček.
Tak snad jen prací a VŠE máš v pohodě. Život nám přináší různé **pa ;)*
ps: Slovensko máme STále v srdci..každý po svém.

14.11.2022 10:32:51 | jenommarie

dík Maruš, jak nám shora zpívá Mistr, Být stále mlád, to bych si přál být ...
Tak i cácorka :-)

21.11.2022 15:17:08 | Vivien

Ani né tak mlád..jako zdráv..to je mnohem více..Vivi..ale víme..viď *:)
Krásnou adventní neděli TI přeji a DĚKUJI TI za milou odpověď.

27.11.2022 10:13:40 | jenommarie

dobře, žes to napsala vo slovenčině-ta je něžnější...poviem Ťa, že by som nejradšej poboskal Tvá pera, milá Vivien* ST*

05.11.2022 10:28:58 | Frr

Usmívám se Jiří, a maličko olizuju, na perách plavac mozaik, znovuobjevený v "pivnici". Vdaka!

11.11.2022 22:47:30 | Vivien

než jsem potkal En
měl jsem známost

byla z Ružomberoka

mohl za to
takový ten smíšený
československý
pionýrský tábor
na kterém
jsem byl jako praktikant

mám na tu holku
vzpomínky
o kterých se nedá
ani psát

oba jsme věděli
že to kvůli vzdálenosti
nemá moc naději

přesto jsme tomu dali šanci

trvalo to rok

nakonec nám zbyla jenom korespondence

pokaždé
když slyším (nebo
čtu)
slovenštinu

zpozorním

vzpomenu si
jak měla moje triko
dělala hvězdy na asfaltové cestě
a já
nožem vyrýval jméma do kmene

Vivien
tohle mě oslovilo

rajcovní a smyslně napsaný text

dnes budu vzpomínat... ;-)

05.11.2022 10:24:07 | piťura

A díky tobě Peťo si ta malá cácorka ještě vybavila, že u nich doma jí uvařil dvě vajíčka natvrdo. Přišlo jí v tom malém panelovém bytě všechno tak nádherně jiné. Leželi vedle sebe nazí a byli naměkko ..

12.11.2022 00:14:08 | Vivien

Jsi neuvěřitelný, vrátils mi paměť Petře. Na gymnáziu jsme měli "družbu" s partnerským gymnáziem Trenčín. Potkala jsem se s nějakým Jankem H....kym, byl o dvě hlavy větší a nosil černý klobouk širák, bouchla jsem se do něho po prvním ploužáku na seznamovacím večírku. Psali jsme si zapečetěné dopisy, aby nám je rodiče nekontrolovali nad hrncem s párou :-) Byly expres, nosil mi je místní pošťák na kole, i přes vikend, vždycky jsem byla rozechvělá, cože mi píše. Tatínka to pokaždé stálo dvě štamprle pro pošťáka. Dodnes mi je líto, že ty dopisy jsou bůhví kde.

11.11.2022 23:08:52 | Vivien

děkuju
že jsi své vzpomínky
pro mě rozvinula

měl bych se tu vyjadřovat k Tvému dílu
a místo toho
píši o sobě

to je ale
taky Tvá charakteristika

dáváš ten prostor

člověk se ve Tvém psaní vidí

spustila jsi lavinu
rozhoupala vzpomínky...

otevřel jsem kufr
našel fotografie
a dopisy
ve kterých jsme si slíbili
že to bude navždy

vidím
bylo to těsně po černobylu

už jsem zapomněl
že ty poslední jsou od ní psány češtinou

naučila se ji kvůli mně

kde asi je?

a co je důležitější
kde jsi tenkrát byla Ty?
vzpomeneš si?

možná oba píšeme o stejném čase
;-)

12.11.2022 01:30:00 | piťura

Vnímám Peťo, že ano, ten stejný čas, si zřejmě zapisujeme. Mozek z nás dělá paradoxně hlupáky. Jako game play nám vnucuje tady a teď, někdy až módně vnímané. Už ani na vzpomínky není kdy. A vidíš, přejde generace, a napíšeš mi tak krásný komentář. Byla jsem studentka a teď mi vyplula hlavou cacorka od Wericha, ta My jsme dva tuláci, to diky těm tvým hvězdicim ..

Uvědomuju si, až v našich rodinách nová generace, všechny ty "zapsané krabice" utřeme od prachu a třeba nám život spojí ono "to bylo tenkrát, na literu na sv. Martina" ..

Mějte příjemný vikend Petře.

12.11.2022 07:11:46 | Vivien

Jé, hezky slovensky. Slovenštinu mám rád.

03.11.2022 17:26:08 | Stanislav32

Díky Stanislave, to je taková moje slabost Slovensko, studovala jsem tam, mám tam přátele a slovenština je mi moc blízká.

03.11.2022 21:04:32 | Vivien

hej, táto je tak zmyselná!:) a ta první strofka je vážně povedená, si ji uložím;)*

03.11.2022 13:07:59 | Sonador

Son, je to úsměvné, jak by se tato moje dala číst, no fakt je trochu zavádějící. Vidíš, ty stejně jako já smyslnost, a včera jsme se se šerým tady pobavili, jak se čtením báseň mění. Mám to tu ráda, zvlášť když se zadaří stylem "to nevymyslíš" .. Díky :-)

03.11.2022 14:45:11 | Vivien

musím říct - četla jsem ji už včera, ale nebyla jsem ve stavu psát komentáře, a pak jsem přečetla ten šeráčkův a říkám si "tak já už asi vidim sex všude!":D ...při dnešnim čtení jsem ale pochopila, že "jsem správně" ...což mě docela uklidnilo;)

03.11.2022 16:54:32 | Sonador

Jste super, ty i šerý :-)

03.11.2022 17:06:01 | Vivien

"Pěkně po slovensky, pekně hravo." Když babička pro vnoučku, nemá lásky málo. Cácorenka cácorkatá, mazaná všemi mastmi... usměje se, poskočí si - a babi srdce pasti. Tak je milá, kdo by se na ni mohl zlobit. "Ále čo, poboskám ťa, čo iného mam robiť."
Však děti nadějí, jak světu na nohy zas pomoci. Bez válek a chudých. Oporou být blízkým, v samotě i nemoci.

Oslovilas nejen pekne po slovensky. Ale i obsahem a empatií. A jasně, že prima v občasné změně stylu*

02.11.2022 18:07:26 | šerý

Kájo, ty jsi úžasný, vlastně nevím, jak reagovat. Totižto, když po přečtení tvého komentáře jsem četla Cácorenku tvýma očima, musela jsem se sobě smát, protože text má původ v lásce mezi mužem a ženou. Však tvým vnímáním, říkám si jo, bingo, přece takto lze číst také, jako lásku k vnučce. Když jsem byla podstatně mladší, měla jsem vztah s mužem ze Slovenska, o dost starším. Moje mladá duše ho nepřestávala udivovat, on zralý muž v letech, já, hopky hopky, děvčátko neposedné. Pro jeho oči cácorenka, pískle. Však milovali jsme se, a vybozkávat ma ako ženu, celú celučičkú, tak i v tom byla vzájemná souhra.

Neměla jsem jistoty, zařadit text do erotiky, ovšem pokud bych ho tam zařadila a ne do kolonky láska, četl bys určitě jinak, no schválně, zkus to. A pak mi řekneš :-)

Směju se a tímto jsem si vzpomněla a zdravím Amonasra, že čtením se báseň mění. Ovšem musím ti Kájo říct, že láska, o které píšeš ty, tak ta je kouzelná a za odměnu. Děkuju, za tvou bezvadnou reakci! Život je úžasný, když milujeme. A milovat, má tolik poloh ... :-)

02.11.2022 23:44:16 | Vivien

Naběhl jsem si teda parádně :-)
Bylo to trochu zavádějící a mně se kamsi zakutálela křišťálová koule, že komentuješ svého milého. Jedna nula pro tebe! Však jen počkej zajíci...

03.11.2022 00:12:49 | šerý

Řehním se, ta malá cácorka ještě nespí a pochtívá pohádku :-)

Vůbec to tak neber Kájo, to nevymyslíš. Na druhou stranu, doběhnout šerého, je až nemožné, to umí jen takové cácorky mně podobné :-) No řekni, není to prima?

03.11.2022 00:23:42 | Vivien

No jasan, že je to prima* Ale už nebudeš skřivánkem, ale cácorkou. Pohádka dnes za trest ale nebude - zlobíš. Tak zavři očka a spát. Nebo tě naplácám pod záda :-)

03.11.2022 00:30:33 | šerý

Tak a mám to. Když já bych .. když já bych raděj tím skřivánkem, ach jo. Jsem v tom vážně nevinně. Ale ani nepípnu, při tom "výprasku", budu statečná :-)

03.11.2022 00:40:39 | Vivien

Prima. Fakt líbí.

02.11.2022 11:51:56 | mkinka

díky kočko, zas trochu změna, holt monotematičnost mi nejde ani v životě, a pak se div :-)

02.11.2022 12:54:52 | Vivien

Rádo se stalo, drahá.

03.11.2022 09:58:35 | mkinka

povedená, líbí se mi .)

02.11.2022 11:36:38 | Constantine

děkuju, ještě je horká, sotva vložená :-)

02.11.2022 11:39:30 | Vivien

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí