taje

jas držíme za ruce na cestě
které jsme dali křídla
a ty už kmitáš nohami
že mám tak trochu obavu
na posteli
jak lesklá křehká slída
budeme padajícími slzami

a ty že ne
my budeme hvězdami

tak se raději na víc neptám

protože když jsi to šeptala
ukazovala jsi mi na nočním nebi svoje
souhvězdí lásky
a já už zřel je na jiskřivém sněhu a posmutněl
jak básník jenž neumí dát něhu do dlaní
a ty jsi mi tak pevně stiskla ruku
že instinkt mi tě objal a našel ji na tvých rtech

a teď to mezi námi ...