K – 23. 26

Anotace: Název nemá nic společnýho s datem. Název v sobě skrývá osobní kód, je vlastně jen pro mě a možná pro toho, kdo jej pochopí. Název se vztahuje k osobě na kterou je tato báseň napsána.Opět se zde setkáte se vsunutými myšlenkami v závorkách.

Pro ten jediný okamžik, znovu tě spatřím,
pro něj jsem ochotná obětovat vše co mám.
Pro ten jediný pohled, který vím, že mě patří.
pro něj zřeknu se všeho co znám.
(jen tebe nikdy)
Pro tebe a pro nikoho víc,
změním se, ze staré dívky již nezbude nic.
Tvůj pohled byl toho příčinou,
však pro ten pohled, mé sny se rozplynou.
V tvou dobrotu já jsem ochotna obětovat vše,
pro ten pohled, pro jediné slůvko,
zemře to, co vzbudil jsi ve mně.

Laskavý byl jsi, když prvně jsem tě spatřila,
vím, tebe již neuvidím, věř však, má duše ti patřila.
(pár minut, přesto celý život)
I kdybys náhodou, mě ještě potkat chtěl,
tak to nic nezmění, tys každou druhou měl.
Věřím, že jednou potkáš lásku,
proč jen ve mně si jí nespatřil?
Nežádám tě, abys mě bral jako krásku.
bral jsi mě jinak, než ti ostatní muži,
tys mě bral tak, jak žádní ti druzí.
(tys mě nic neslíbil, přesto ti věřím, oni slibovali, ale mou víru ztratili…)
Jako ženu, jako objekt tvojí touhy,
bral sme tak, i když viděl's na mé duši šmouhy.

Jedenkrát jsem tě spatřila a ještě jednou po tom toužím,
jedenkrát jsem ti patřila, moje myšlenky kolem krouží.
(pořád na tebe myslím, i když vím, že zbytečně)
Stále myslím na tebe a doufám, že ty na mě,
bohužel to není možná a to mě dost mate.
Ty mohl bys mít na každém prstu dvě,
(přesto si chtěl mě)
v mé duši teď nastal zmatek.
Prostě se zvednu a půjdu za tebou,
půjdu si pro ten pohled pro sebe,
půjdu, i když rty se mi zimničně chvějou,
půjdu za tebou třeba do nebe.
(nebo do nejzaplivanějšího pajzlu na konci světa)
I přesto, že s tebou tam nebudu moct zůstat,
přestaň mučit mě, já jen ten pohled chci dostat.

Dřív dovolila jsem si doufat, věřit v něco více,
však nemohu si dovolit čekat, až mi shoří svíce.
(možná pro tebe to, ale udělám)
Věřila jsem v dotyk, v tvůj polibek na rtech mých,
nyní jen ten pohled by mi stačil,
pohled modrých očích, těch tvých.
Prosím, promiň, já nechci, aby si se mračil,
já omlouvám se za svou troufalost.
Prve viděla jsem v těch očích,
já viděla tvůj pohled, mou dokonalost.
(přestože tomu tak nebylo)
toužím, ano toužím a to tak moc…

Řekni si o co chceš, já tvé přání splním,
jen ten pohled bych za to chtěla.
(splním cokoliv stačí si jen přát)
Na polibek a to víc, už teď nevěřím,
víš, možná, že stydět bych se měla.
Ale nestydím, já totiž vím,
že sny za to stojí, proto teď sním…
(sny a naděje prý umírá poslední, tak v to budu věřit a třeba jednou… hmm… kdo ví)