litanie nemoderného chalana...

Cestami kolejí vine se noc,
krajinou měsíce bledé jako dívčí stehna
kampak se vracíš?
Listopad odchází po listech,
muž vedle pročítá noviny:
Raněného vlka dnes nalezli turisté!
Zotavuje se v záchytné stanici,
zvyká si na jméno Alík.

Není snad lepší zemřít sám,
tam –
kde jsi miloval,
poprvé zabil?
Kde tvoje tělo oblékne mlha,
kde je krev hustší?

Tam kde jsi vzdálený
jistým zdem nemocnic,
fabrikám na krásu,
zábavním parkům,
knihovnám plným falešných příběhů,
obchodům s Mickey Mousem?

Miláčku
s prastarou duší a očima hvězd…
Až s jitrem vstoupím do tvého města,
dopovíme si všechno o tom,
že jsme se měli narodit
jako vlaštovka a havran
v krajině návratu
mezi láskou a smrtí.