Napsala mu báseň

Našla inspiraci,
když kráčela parkem.
Kvetla letokruhem,
když zmítala se osudem.

Pak upadlo pero
a on ho našel,
aby jí ho zpátky dal
za polibek něžný.
Moc chtěl a hodně o ní stál.

Přitiskla se k stromu
a věřila, že nepůjde sama domů.
Jsou vánoce.
Buďme spolu.

Úsměv na obzoru.
Zas potkáme se.
A zastavíme u semaforu.
Odhrnul jí vlasy
a už se chvěl.

Ještě kousek do samoty
v ladnosti dvou těl.
Kdo dopíše tu báseň?
Možná skřítek medový.
Kdo ví?
Láska nekonečnem zní.
Vločka slastí zní.
V milování nikdo netruchlí.