Ta atmosféra mě dojímá.
Rozsvěcené stromky.
Úsměv a my dva.
Svítí srdce.
V ruce medovina.
Chtěla jsem vše vyfotit.
Ale já raději k Tobě šla blíž.
Něco nevejde se na obrázek.
Láska z pohádek.
Tak tančím pohodou.
Dáváš ruku a neploužím se tmou.
Píši báseň.
Zahřeješ mě před zimou.
Pusu a ostatní prominou.
Už vím, čerstvá vůně proudí nížinou.
Praha, zpívá koledy.
V jásotu čisté komety.
Vánoce a barvy palety.
I Lada přišel mezi nás.
Jsem šťastná, když objímáš.
Zamilovaností se budeme hřát.
Drahá,
tahle je krásná
fakt moc krásná
naladila mě
už se těším do Prahy
asi jako první
dám Kampu
a pak půjdeme
Nerudovkou až nahoru
na Pražský hrad... ;-)
29.11.2022 12:40:50 | piťura
Praha je srdeční záležitost.jak se v ní člověk narodí,tak se stále vrací,i když bydlí o hodně kilometrů dál.
29.11.2022 12:55:48 | mkinka
navodila jsi atmosféru
až budeme schouleni
jeden do druhého
s hvězdou nad hlavou
řeknu jí o Tvé básni
Děkuju Ti Jitko za krásný zážitek
rád jsem četl
29.11.2022 14:57:52 | piťura
Když jsem procházela vánoční trhy na Náměstí Republiky,tak se narodila tato báseň,aby měla kouzlo Prahy.praha si jí zaslouží.je přeci stověžatá.
29.11.2022 15:04:08 | mkinka