Malinký generál

Malinký generál
na poli smutně stál.
Malinký generál
stál tam tak sám.

Zlatavé výložky,
na očích brejličky,
vojenské ponožky,
generál maličký.

Maličký generál
na poli tiše stál.
Tuze se tuze bál,
že se zamiloval.

Maličký generál,
to se přec nesluší,
aby si lásku přál,
skrýval ji retuší.

Každý ho shledává
hrdinou válečným.
Nyní však prohrává,
není již statečným.

Jeho boj s city
v srdci se děje.
Nejsou tam kryty,
jenom závěje.

Závěje sněhu,
který tam navál
v době, kdy něhu
generál znával.

Zničit ji toužil,
nyní s ní bojuje,
než by jí sloužil,
radši jí vzdoruje.

Sníh ale taje,
odkrývá pozice,
o čas se hraje,
o něj jde nejvíce.

Maličký generál
bojoval, neobstál ,
hrál, ale nevyhrál,
už ví, že miloval...