Adieu

Anotace: Bolest a stesk a smutek a zloba a hlavně, hlavně zklamání.

Nedokážu déle prodlévat v té mizérii nekonečných dnů,
nesvedu se tvářit trpně netečně,
nezvládám tu bolest promarněných snů,
cítím se vším, co dělám, až směšně zbytečně
Nikdy nedošla jsem naplnění,
v těch chladných úvahách o nás dvou
a ptám se, čí je to provinění?
Když vkládala jsem do všeho snad snahu svou
Ale nelze se neustále obracet zpět
a pořád plakat nad ztracenou vírou,
není ta láska věda všech věd,
mé city ve svém rozpětí prošly by dnes uzounkou škvírou
Já doufala v nádherný pocit,
v blažený polibek těch něžných krás,
místo toho mám pro sebe soucit,
nepoznat zklamání, žila bych snáz
To ale k životu také snad patří,
okusit trpkosti prohnilých plodů
Nenávist s láskou se přece bratří,
jako by neměly dost jiných svodů
Nemám již zájem zakoušet žal,
až moc mne pálí a rdousí ten smutek
Proč kdy mě k sobě svou láskou zval,
vždyť byl to nakonec jen zběhlý skutek
Cítím se vlastně zbytečná,
cítím, že část mého srdce zas kalí čerň
Kéž bych byla k zklamáním netečná,
prosím jen, vzteku, klidně si pěň
Nemohu přemáhat vlastní pýchu,
ta zhrzená je víc, než cítím stud
Oddala jsem se hroznému, velkému hříchu,
přitom jsem honila stín jenom, blud
Nevím, čí je větší vina,
i já snad hřešila a lhala o svém,
Jak matka chová prvního syna,
dbala jsem já vždy blaha po tvém
Bylo to neustálé podřízení,
nezkrotná snaha o potěšení,
V jednom to ale možné není,
z toho pro tě plyne mé obvinění
Jak snadno já mohu milovat,
jak málo mi stačí k radosti
Mohl ses aspoň smilovat,
přenechat svůj výběr všem dívkám pochybné jakosti
Bylo tvé mé první políbení,
má prostá, nahá tělesnost
Jaké jen hloupé pomýlení,
vždyť to byla jen pouhá úlisnost
Neměl jsi se mnou ctnostné plány,
od počátku vnímám jen poklesky
Otevřel jsi mi pekla brány
a mně zbyl pak pláč jenom pro stesky
Cítím teď v nitru hluboký bol,
jak kdyby tíhu všech zlomených srdcí neslo
Kéž bych byla vlastníkem časových kol,
nebo bych vlastnila nazpátek heslo
Vždyť tohle je čiré utrpení
a já jsem hloupá, bláhová,
jednou se otočit a nic už není,
proč jsem kdy byla váhavá
Jestli se někdy v budoucnu,
setkám snad s tímtéž slabochem,
raději zajdu si na točnu,
neb stála bych jinak před vlastním výbuchem
Chtěla jsem s tebou mít dobré vztahy,
a mravy nejinak obstojné
kdybys však nepodnikal odporné tahy
a tvé snahy nebyly jen pro tebe opojné
Přeji ti mnoho štěstí v tvých dnech,
ať se tam zjeví dívka, co je v tvých snech
Ale nečekej podobnou chudinku,
co strávila by s tebou podobně dlouhou vteřinku
Já jsem tak hloupá, že věřila jsem,
že dala jsem šanci tobě
Proč jenom došla jsem s tebou až sem,
teď už zas věnuju se jen zlobě
Tebe však láká vzrušení,
více snad hlavně, na co nedosáhneš
Možná, že s jinými se rozdělíš,
že jiná tvoji snahu shrábne.
Adieu