VEJDU DO TMY

V záři slunce mě pálí oči,
tak nechávám je zavřené,
byť vysoko na nebi nevidím,
co ve dne je mi zatím skryto.

Však mnohem raději,
sleduji tvůj jiný svět,
v odstínu noci nekonečně daleko
a jen tehdy ho smím krátce spatřit.

Přestože se stále vracíš
a po čase znovu mizíš,
má smysl žít ve dvou světech
a kde hledat ten společný?.

Už mi nestačí se jen věčně dívat,
přemýšlet, co bylo, je a co bude,
chci přestat hledat, ale žít náš sen,
i za cenu toho, že vejdu do tmy.