Zakryla jsi své oči polštářem,
v tom jednom nedělním ránu,
kdy já měl sen o šatech s oltářem,
kdy zapomněl jsem jak stárnu.
Skryla jsi své tělo peřinou,
po jednom sobotním hýření,
které bylo zlomeno vteřinou,
tou co ho v neděli promění.
Skryla jsi své dlaně do deky,
právě v nečekaném probuzení,
ve kterém sdílíme doteky,
v tom které nám něco změní.
Schovala jsi se zpět do snění,
zatím co jsem kávu vařil,
a jen pro to celkové souznění,
já se celý život snažil.
Když dlaň se potká s dlaní,
plní se mnohá krásná přání...
Krásný víkend, Křemene
10.03.2023 22:22:01 | Emily Říhová
Když dlaně se setkají,
právě když smí,
no tak se poznají,
i když třeba sní.
Děkuji, i Vám, krásný víkend
10.03.2023 23:35:58 | Křemen
Bez snahy to ani nejde..jistě i vykoukne..z poza snů..vezme si tvé horké dlaně
a ústa..co směřují k polibku.
Ta báseň je opravdu moc pěkná:)
09.03.2023 20:15:48 | jenommarie
To je pěkně napsané i ten průběh přátelsky poklepávám po ramenou. Líbí se mi to.*
09.03.2023 13:39:00 | šerý