Tvůj dech je tichý a nehnutý
jako ranní mlha,
sluneční světlo s patrnou průsvitností,
dotýká se tebe, žárlím ...
Vítr časného jara do vlasů ti vane,
cítím tvou lásku, nevím co se stane.
Pokaždé, když zavřu oči a nechávám sebou
prostoupit měkké tóny tvého hlasu,
závidím noci, větru i dešti, nemáme mnoho času.
Podvečerní fantazie si hraje
s mou duši i chtíčem,
chci tě celou otevřít,tajným klíčem.