Statečný dědeček

Statečný dědeček

 

Chci vidět znamení padat z nebe,

jak bude bílé, vím…že je od tebe.

Byl jsi můj pohádkový dědeček,

s tebou jsem sedávala na dvoreček.

Zbožňovala jsem tě, ty jsi to vnímal,

proto jsi mě hýčkal, na kolenou kýval.

K tomu přidals spoustu písniček,

pak jsi přešel i do starých básniček.

Tvá přítomnost na mě vliv měla,

vždy jsem tě vnímala za anděla.

Z novin se dozvídám, pravdu jsem měla,

srdce jsi měl zlaté, já to vždy věděla.

Sotva ses oženil, založil rodinu

partyzánům pomáhal v každou hodinu.

Klobouk teď smekám statečný muži,

asi by málokdo byl ve tvé kůži.

Chránil si nejbližší, ty jsi vždy miloval,

pomáhal bezmocným, pro ně jsi riskoval.

Celý tvůj život byl naplněný láskou.

Láskou k babičce, synům, rodině,

možná i vyhranou válkou.

Teď mě dobře poslouchej dědečku můj.

Tvé zlaté srdíčka jsou ve tvých synech,

teď záleží na nich, kdo je dál rozvine.

Někteří to zvládli, už jsou ale s tebou,

vedou z nebe ty, co to nedovedou.

Prostě tady chybí tvoje zvláštní výchova,

nevím, jak jsi to dokázal, asi dar od Boha.