Je dobře,
že z rozpadlých vztahů
jsou kamarádi.
A stále jsou si drazí.
Mají si co říct,
i když je jim o pár let víc.
Už jiný život mají,
ale na druhého se ptají.
Život je hlavolam
i přání klokotají.
Okolí je cizí.
Ale duše se neuzavírají.
Byli přeci jednou svoji.
Traktát stále drahý.
La a la. Ptáčkové pomáhají.
Moje slova, nač být nepřáteli, když život je krátký a zároveň je skvělý...
16.04.2023 08:46:37 | básněnka
S vědomím vlastních chyb druhého soudit nelze...a pak spolu jsme všichni jedno a blízcí si:0)...
15.04.2023 09:16:48 | čertííík
Pěkná báseň. Je to tak, když už nemohou být spolu, tak se rozejít tak pěkně, aby zůstalo přátelství. Vzácný ideál.
13.04.2023 17:47:29 | kozorožka
Škoda, že z rozpadlých vztahu je málo kamarádů. Nebo se možná pletu a to by bylo fajn. Standa
13.04.2023 14:56:54 | Stanislav32
Krásné a absolutně souhlasím, ale bohužel se mi to s některou nepodařilo... Né vždy je posvícení, ale i tak to v životě bývá...
Nádherně jsi to napsala, milá Jituško :)
Měj se úžasně ;)
13.04.2023 14:10:05 | Ondra
Tím tématem si mně hodně potěšila. Na to se v zášti svého "ublíženého" ega, hodně zapomíná.
I čekoláda hořko-mléčná, nám může stále chutnat.
13.04.2023 14:01:51 | šerý