Ztracená odvaha

Tvůj úsměv je mámivý

Tvé oči nádherné

Ale že  bych tě oslovil

Jsou šance mizivé

Však tvá nepřehlédnutelná vůně

Jenž v mysli mi utkvěla

Zabořila se do mé hlavy

Jako bys ji tam bez klíče pustila

Nemohu přestat myslet

Teď není ta chvíle na to se stydět

Měl bych se teď rychle rozmyslet

Zda-li tě oslovit a znovu vidět

Říci těch pár slov

Já odvahu jsem nenašel

Je to jen další z katastrof

Co do do života jsem si přinášel

Tohle si já dělám celý život

Však k tomu nemám pádný důvod

Měl bych se snad samoty bát ?

Hodit to za hlavu, zhasnout a spát