Nechcu být sám

Měla jsi zkřehlé ruce
a já tu stál.
Tvá hříva stála
i já se cítil jako král.

Přála jsi vědět,
co je to chlap
a jaké je to mít rád.

Kdysi závoj si měla,
ale pak přišlo zklamání.
Víš, všici nejsou stejní.

Obejmu Tě a budeme se laskat do svítání,
ať samota v duši není.

Ochutnej blízké citu souznění.
Neboj se mě,
minulost pusť
a přijmi slasti nadšení.

Jsi křehká jako růže
a bojíš se trnů.
Poslyš, to dobré k Tobě hrnu.
Pojď ke mě domů.

Lásko mých snů.
Mám tu orchidej
a ve snu Ti ji dám.
Alespoň v myšlenkách nebudu sám.
Šeptám nejen v sekundách.
Rád Tě mám.

Už nechcu být sám.