vůbecproninemámjméno

vůbecproninemámjméno

Anotace: Vůbec se nezkoušejte zamýšlet, jak je tato báseň původně myšlena - doufám, že si v ní každý sám najde, co bude chtít. (=

Zíráme na mraky
chladné a mrazivé
od teď se navěky
v pekle svém smažíme
hledáme cestu ven
útěk je možný
nějakou básničku
o lásce slož mi

Zíráme na mraky
tiché a nádherné
krása je všude tam
kam oko pohlédne
v ráji si hovíme
ruku mou svíráš
něco se změnilo
Na co tak zíráš?

Zíráme na sebe
tiše a lhostejně
a naše srdce
stékají po stěně
až na zem tupou
do prachu, špíny
na našich rukou
tancují stíny

A každý z nás je teď někdo jiný
Autor Ahimsa, 28.03.2005
Přečteno 426x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

jou, tak nějak to často je...a v tvém podání mi ta skutečnost i přestává vadit :)

17.07.2007 01:43:00 | Paralelní možnosti

Jo. Přesně takovéto básenky se mi líbí. :-)

16.07.2006 12:49:00 | Roko

Moc pěkně napsáno, našla jsem se v tom. Díky:)

12.03.2006 20:12:00 | Algernoon

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí