Polibek

Karkulinka Básně » Láska

Jak za noci víla, na fotce černobílá Hra světla a stínu, v radosti i splínu

Jak hladký osten, o nějž už posté

já poraním si kůži tvou růží bez trnů

V tu ránu ustrnu jak rána krvácí

Krev se z ní vytrácí do tvých rtů

už jsou celé rudé od té mojí krve

Do tvých úst já chci teď vrůst

všechnu tu rudou z nich slíbat krvelačně

až budou průzračné a ukončit tak půst

Než zas nadejde ten čas a po stoprvé

já nechám se tebou zranit až do krve

Autor Karkulinka, 14.05.2023

Přečteno 193x

Tipy 0

Komentáře (2)

Komentujících (2)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

to zní jak sága twilling :))) no ale určité prvky se dají použít. Hele za mě až moc krve na tak krátkej text, možná se pak pointa vytratí v balastu. Škoda, ale zlé to rozhodně není pokud nepíšeš dlouho, ODFLÁKNUTÉ by bylo kdyby ano .) JISTEJ POTENCIÁL V TOM ALE JE ,TAKŽE PSÁT A PSÁT A ZDOKONALOVAT

14.05.2023 11:37:15 | taraodjinud

Díky za koment:-)
Ne, zas tak dlouho nepíšu, pár básniček když mi bylo -nác, dneska je mi už -sát a po letech to zas přišlo:-). Jsem to psala situačně, na konkrétní osobu a já píšu vlastně jen situačně. A upíry jsem na mysli neměla, ani mi nikdo nepil krev...:-)

14.05.2023 12:31:00 | Karkulinka

Zobrazit hodnocení umělou inteligencí.

Návštěvnost

Polibek

Polibek

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (2+1)