Byla jsem mokrá.
Já vím.
Ty dotýkal jsi se
a do srdce vryl.
Pak jsi mě osušil,
do něhy naložil -
tu láska našla cíl.
Byla jsem jednou z víl.
Okap už nemluvil,
Tvá ruka padla na můj klín.
V nás sál mír.
Déšť nás spojil
v sevření i milování.
Otisky štěstí měly klání.
I jablko znalo požehnání.
Kdy bude pršet zas
a spolu se budeme smát?
Ptám se já ve vzpomínkách.
Láska teče po kapkách
i milých písmenkách.
Už prší a těším se zas.
Pojď si hrát.
Je jaro a rád máš.
08.05. 2022
Krásné jemné malování vodovými barvami :) Ráda jsem četla
16.05.2023 19:00:14 | Peregrini
Super, nikdy mě nenapadlo přemýšlet o dešti takto poeticky
15.05.2023 17:36:39 | Marry31
Mám radost z Tvého čtení. Snažila jsem sem dát pozitivní báseň a tak jsem sáhla o rok zpátky a na básni z roku 2022 jsem jen změnila pár slov. Chtěla jsem trochu romantiky v tom složitém i propleteném světě.
15.05.2023 17:46:23 | mkinka
Déšť je krásná inspirace..v kapkách je schované mnoho.
Krásně jsi zabásnila.:)
15.05.2023 17:29:14 | jenommarie