paprsky

Hřejivou nitkou
vyšiješ ornament,
do podušky chladných dní,

vnímám to kouzlo
co zažít se pouze jednou dá,

prsty jak pavoučky
vplétám se do sítí,

třpytivý drahokam v nich naleznu
až se rozední,

a v vnímám tu chvíli
jak jsi nádherná,

když prstýnek z trávy
Ti na prstě svítí.

Pohlédnu pod řádek
plůtku Tvých řas,

a jako bych zahlédl nebe,

toužím Tě ovinout
břečťanem rukou svých,

chci vnímat Tě všude
Tvou krásu všech krás,

já miluju lásko
už navždycky Tebe,

a co na tom,
že může to býti i hřích.