Zas mi voníš

20.06.2023 10:52:21   jenommarie

Někdy srdce píše řádky
a v dálce vůně
kterou po větru
už má, ten..
komu jsou psaný. ;)

16.06.2023 14:22:37   uživatel smazán

moc se mi líbí opakování veršů, velice půvabný nápad...smutná nostalgická nálada a precizní práce s rýmy i rytmy, to vše dělá z tvé básně skvost...děkuji za krásný poetický zážitek

16.06.2023 17:32:49   Dreamy

Já tobě za velmi milý komentář...:)

15.06.2023 15:44:46   Kaj

Může si Tě někdo dočíst? Kolikátá je Tvoje poslední stránka (nebo řádka)?

15.06.2023 16:08:06   Dreamy

Záleží, jak je ten "někdo" brán...v tomhle případě bych byla ráda, kdyby mé řádky plynule přešly ve vzpomínky, ale to až ve chvíli, kdy tu už nebudu.

15.06.2023 16:21:38   Kaj

Tak to nemyslím, ale není to z toho, co jsem napsal, poznat.

Někomu(i když třeba jen virtuálně) jsi napsala tuto báseň. Kdyby ji naopak napsal on Tobě, asi by jsi mu dala vědět, že jsi ho ještě nedočetla a že jsi o tom ani tak neuvažovala.

16.06.2023 09:52:12   Dreamy

...kdyby ji napsal on mně, udělala bych všechno proto, aby pochopil, že nikdy jsem se konce dočíst nechtěla. A následně bych se snažila získat šanci pro znovu začtení...

16.06.2023 10:45:33   Kaj

Myslím si, že se lidé nepočítají ani na řádky, ani na stránky, ale na knihy. Každý jsme celou knihovnou. Další věc je, že v každém z nás je jen pár knížek česky, ale většina je čínsky, svahilsky a dalšími velmi těžkými jazyky. Chceme jít do rizika a učit se těmto velmi těžkým řečem s nejistotou, že žádná kniha není o králících (a nás nejvíc zajímají králíci)?
Podle mě člověka jako knihu vnímají jenom muži. Ženy ho vnímají třeba jako sbírku cdček. Hrdina Bajaja nejen že poslouchá cd, ale učí se i čínsky, aby jim rozuměl. Gerda (Zimní královna) zase čte knihy a učí se svahilsky.
Jaká je knihovna toho, komu jsi napsala svou báseň?
Na druhou stranu znám muže, který poslouchá audiotéku své ženy a pozvolna se učí čínsky. Podle mě ale jediné, po čem ona touží, je naopak to, aby se vyjadřoval jen česky a knihami.

16.06.2023 14:09:33   Dreamy

Jaká je knihovna toho, komu jsi napsala svou báseň? Nezaměnitelná, jedinečná...

19.06.2023 16:13:38   Kaj

Budu teď psát o něčem, co neumím. Zároveň to mají lidé hhodně různé. Budu tedy psát o většině. Myslím si, že většina lidí se ráda setkává s lidmi, kteří mají podobně velkou knihovnu, nehrozí, že by se jim měli klanět a zároveň ani jim se protějšek neklaní. Může vzniknout nějaká forma rovnoprávného rozhovoru/setkání/sblížení.

15.06.2023 06:14:58   blues

První sloka. Základní tónina tvých básní, v současné době, zůstává. Lyrické melodické verše, v klasické podobě, tesknivě vonící po nenaplněných snech.
Druhá sloka i třetí sloka, jemně krkolomná...i když, co jsi chtěla jsi do nich dostala...snad proto, abys stačila zaznamenat okamžik prchajících myšlenek.
I tak věřím, že, až si je dočte, z tvých veršů, mimo jiné, zavoní mu i tvá pleť. Vždyť takovou vůni v Paříži si nemohli vymyslet...

15.06.2023 09:50:17   Dreamy

...napadá m jen..."Jinak voní, srno koním...jinak zamilovaným..."
:) Díky Bluesi za milou reakci:)

15.06.2023 00:06:28   Lioness

Milá Dreamy, přebolí to. Voníš pořád, jen.. Třeba to ucítí jiný

15.06.2023 09:48:19   Dreamy

Momentálně bezovým květem, mátou a citronem...je čas těchto sirupů...tak sbírám a louhuji a zase sbírám...Díky Lio i za tvé upozornění ne na chybku, ale chybu...vážím si:)

14.06.2023 18:23:43   Frr

no tedy-to je láska..vždyť zrána si milenci voní jen neutuchající sugescí lásky, jinak přece v tomto čase nikdo nevoní... ST*

15.06.2023 09:46:09   Dreamy

Jen zrána? No to je pro mě pěkná rána, takové zjištění a já naivka si myslela....:))

14.06.2023 17:30:50   Vivien

jaj, už aby nejen smuténky ...

15.06.2023 09:44:59   Dreamy

Milá Viv...když já si neumím zakázat, přikázat.
Tvé "jaj" beru ale jako milé doporučení.Díky:)

14.06.2023 14:22:09   Ondra

Krásně-se smutkem, ale s tak nádherným citem, napsáno, milá snová Dreamy...

Měj se co nejlépe to půjde :)

15.06.2023 09:43:43   Dreamy

Vynasnažím se. Díky:)