Vzdáleni na dotyk

 

My na dotyk jsme vzdáleni

Dva kroky od propasti

A kdo neumí číst ze starých knih

Nazve tu propast slastí

 

My na dotyk jsme vzdáleni

A ďábel se tiše směje

A ten, kdo ďábla nepoznal

Neví, že něco se děje

 

My vzdáleni jsme na dotyk

V tichém rozechvění

A zdá se, že není cesty vpřed

A cesty zpět také není

 

My vzdáleni jsme na dotyk

Ač bolí to, je to tak krásné

A zdá se, že právě tak to má být

Až nad tím člověk žasne

 

My vzdáleni jsme na dotyk

Zastaveni v manévru přiblížení

Naději však v duši živíme

Že konec všem dnům není

 

My vzdáleni jsme na dotyk

A bůh si s námi hraje

Však možná cosi v hloubi nás

Pro lásku naši zraje

 

My vzdáleni jsme na dotyk

A svět je mezi námi

Ač naše duše spolu jsou

V tom světě jsme stále sami