Vzpomínám
Vzpomínám
Pořád mi chybíš
a dálka mezi námi.
Hladím kříž.
Těkám nocí beze snů.
Není naděje,
že Tě obejmu.
Tak brečím do řádků,
to ještě smím.
Kulhám mezi dnem
a belhám ,
kde je vůbec rým.
Kus srdce i těla utekl v dálavě.
Láska je vyhořelá
a já tichá v samotě.
Miluji Tě,
ale to nestačí.
Možná slunce slzy zatlačí.
Ty, medvídku medový.
Melancholie
tiše bzučí
a není smích.
Bez Tebe nevím,
kde je sever, ani jih.
Jsem zmatená
a nebaví mě žít.
Prosím, zastav se.
Stačí okamžik.
Komentáře (16)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
dojalo mě to k slzám, napsáno od srdce, plné citu, něhy, láska se Ti do života vrátí, naděje umírá poslední, věř a Amor Tě zasáhne
23.06.2023 20:33:56 | Misha
Se jen ohlédni! Někde tam opomenutý jistě čeká. Jen černá depka deky. Vám rozděluje světy.
23.06.2023 12:09:34 | šerý
Objímám Tě, milá Jituško a posílám energii plnou života :*
Krásně jsi to napsala a věřím, že bude lépe :)
Měj se co nejlépe to půjde s přitulením se k medvídku medovému ;)
23.06.2023 11:19:13 | Ondra
