Anotace: Tak moc podobný tisícům jiných.
V nekonečném vesmíru,
v jednom prostoru a čase
život ušil na míru
naše krásné duše.
Když toulal jsem se sám a sám,
již tehdy jsem tušil,
že chodíš kolem opodál
a vryješ se mi do žil.
Pak prošli jsem kolem sebe,
jen tak, dva neznámí chodci
v té vteřině se rozjasnilo nebe
a pohledem se střetly, naše oči.
A od té chvíle svět byl jiný,
tak jiný, že popsat se to nedá,
naplněn byl milostnými činy
jejich hrdinové, Ty a Já.
Jen přirozené , nenápadné a obyčejné věci nás posunují k lepšímu JÁ...i všední den má svůj význam ...
Na Literu je zajímavé, že některé básničky s malým počtem bodů bývají významově na docela hezké úrovni.
Tahle je jedna z nich. Gratuluji.
11.07.2007 08:44:00 | Marfuša
Výborná, jednoduše výborná.
Jedna z nejlepších, jaké jsem kdy četla. Zajímavá...krásná. Velmi se mi líbí.
29.03.2007 13:38:00 | Alžběta.
Jít slunci vstříc,hezký
28.03.2007 09:09:00 | Vivi.~2
Trochu dotáhnout rytmiku a bude zvonivá... ;-) Vyznání totiž v životě není nikdy dost ;-)
28.03.2007 08:02:00 | Levandule