Anotace: Věnováno mamince, která zemřela před čtyřmi měsíci...
Mami,
Dnešní noc vykroužil snad sám Van Gogh,
Má barvu pomněnek zatlučenou štětcem do berlínský modři
Měsíc visí na nebi jako bochník odleželý goudy
A hvězdy kalně blikaj‘
Jako svatojánský mušky obalený mlhou
Jako světýlka na hrobech
Viděl jsem teď padat hvězdu,
Mami,
Tu kuličku zlatýho alobalu
Najednou někdo poslal k nám dolů
Na svět
Tu zářící stuhu jisker
A náhle, bez varování ji uhasila tlama tmy
Překvapila mě!
Ta tma!
Překvapilo mě i to dnešní rozsmutnění
Ta bída ducha, rozplihlost kontur
Že i to šrafování stojí za pendrek
A taky to, jak vrže klika u flašinetu mýho srdce
Jak to hraje falešně a neladí
Jak to bolí tam, kde jsi ještě před chvílí byla
Jak to bolí a zeje
Jako propast
Ta tma!
chytla mě za srdíčko, láskyplně s láskou napsané, posílám pevné objetí, také upřímnou soustrast:-(
04.07.2023 22:09:29 | Misha
krásná, dotkla se... opravdu plná lásky*
03.07.2023 17:31:17 | Sonador
Děkuju. Jste milí.
03.07.2023 11:27:19 | Herjann Skald Vargstjern
Objímám.
03.07.2023 10:41:23 | mkinka
....Přiznám se,že mě Tvůj text vzal za srdce....dýchá z něj Láska......Ji.
03.07.2023 10:34:32 | jitoush
Upřímnou soustrast*.
Bolí to moc.
Vím a znám.
03.07.2023 10:20:38 | jenommarie