Zamilovaná

Budu básně ti psát,
do rozednění,
teprve pak půjdu spát,
nad lásku není.

Láskou a sny hlavu matu si,
a potom se soužím,
když sny rozpadnou se na kusy,
po lásce dál toužím.

Vetknout si květinu do vlasů,
a na vše zapomenout,
s růží a nebo s kopretinou,
bolesti se vyhnout.

Láska, svět pro mnohé nepoznaný,
svět šeptaných veršů,
v němž rozum upadá v zapomnění,
svět plný nesplněných slibů.

Tam s tebou vydat se chci,
a alespoň trochu klidu najít,
jak planety v nekonečném tanci,
celý ten svět projít.