Vůně pravého heřmánku
i nezapomenutého smíchu.
Těkám Tvou hvězdou.
Vidím slunečnici krásnou.
Zas žlutá, oranžová i rudá
rezonuje v barvě.
Mám Tě pořád v hlavě.
Milujeme a utíká čas
možná rychleji,
než píšou se básně.
Dnes, báseň 1843.
Křehká duše prosí něžně.
Podívej se na mě.
Miluji Tě.
Patří Ti mé básně.
I slova tvoří číše
v révě úrodné.
Přijmi tělo nahé
i dvojslabičné.
Psalo pro Tebe.
Zas rozněžni mě.
Zdej se mně
pro půvab nocí i řádků.
Člověk v srdci stále chová
tu nejmilejší lásku.
Už běžím.
Miláčku.
Tvůj čistý cit pulzuje
rovnoměrně.
Obraz neprodejný
i jediný ,
co zasel jsi mezi stehny.
Líbání dělá divy.
Prosím, navždy.
láska, něha, touha, až nenasytná, drží čtenáře poutem zvědavosti až do konce. Jedním z těch čtenářů jsem já...proto se mi tak líbí...milá Jituško, Ty budeš mít dnes hezký den, který bude trvat nejmíň celý týden, protože Ti ho dnes přeju už hejmíň potřetí?...pa, v
18.10.2023 06:49:09 | mapato