Lásce

Já přeci nejsem báseň.
Smál jsi se mile.
Pak přišla naše chvíle.

Začala jsem žít pro Tvé oči jako tůně,
co nevyhodí a pořád tvoří - Miluji Tě.

Vzorně čekal jsi na polibek
a já s Tebou jedla lásky zákusek.

Bděl jsi nad mým životem
a hladil citem i polibkem.

S respektem tvořil jsi rým.
Čtu jej a jsem plná
krásných chvil.

Zpívám Ti píseň
a s Tebou víčka otvírám.
Jsi náruč i lucerna.
Láska s Tebou byla
i bude nádherná.