Do třetice chodí oslyšené tísně
A valy staví mlčenlivy slov
Dobytá nitra vzdávají se
V zákoutí svlékají své kůže
Na dřeň, a ještě bije!
A tlukot křídel v žilách přes okraj
Plíží se v opuštěném těle
Položeném v lože do světových stran
A já Ti nemohu dát sebe
Ne více nežli sis již vzal...
Když pocity jasně promlouvají
vědí
a nelze je ošálit.
;)
Dobře napsané.
04.08.2023 12:47:22 | jenommarie