Nesvítíš
A já nezhasínám
Dříve než dopíšu pár řádků
A nakrmím Ti oči stínem
Nedýcháš
A já se nedotýkám
Dříve než spálíš bříška prstů láskou
A plátky mračen nepokladeš čelo
Ještě mě nevidíš
Byť na klíně Ti sedím
A držíš mě tak jistě
Jako bych snad byla
Tvoje křehká věc
A dech mi nerozklínil jizvy
A světlo nehnalo mě do stínů
Křehké... úžasné píšeš básně, ráda Tě budu číst, mnohokrát děkuji :-)
13.08.2023 10:33:57 | Helen Mum
Mockrát děkuji za vnímavé čtení a těším se na další básnické setkání :-)
13.08.2023 11:30:32 | Ophelia81
Zachvěle psáno, což mi notuje:)
09.08.2023 14:43:31 | Dejvis