Kdybys zapomněl

Anotace: Každý máme v životě někoho, na kom nám záleží víc než na sobě...

Ještě než jsme se poznali,
cítila jsem něco nepopsatelného.
Stačilo vidět tvou fotku se slovy,
které se mě dotkly, jen to stačilo.

Potkali jsme se a mě mrazilo,
trochu ze stresu, trochu z celé situace.
Nechtěla jsem pokazit to,
že mě pošleš pryč, bála jsem se.

Získával sis mou důvěru,
tak křehkou jako krycí sklíčko,
postupně a velmi pomalu.
Po zkušrnostech těžce šlo to.

Ale jak jde čas, vrůstáš do mě,
čím dál tím víc
a já se s tebou cítím komfortně,
i když není co říct.

Jakoby ses stával mou součástí
a mé srdce bez tvého netluče,
jakoby bylo v temné propasti,
kde pomalu skomírá než umře.

Jsou dny, kdy je mi zle
ze života, z lidí a z věcí,
které ovlivnit nelze.
Žádný z draků v mysli nespí.

Jsi jediný, který mě z temnoty umí
vytáhnout a oživit to hezké v životě.
Stačí polibek na čelo, jedno objetí
a je mi líp pouze díky tobě.

Cítím se zranitelná víc než kdy dřív,
protože se bojím, že jednou zapomeneš,
že jsi mě kdy miloval a uvidíš
mě v jiném světle, než mě vidíš teď.

Věř mi, že já tu pro tebe budu vždy,
když budeš potřebovat oporu.
Budu se ze všech sil snažit
a naší lásku ti dokážu a připomenu.