Psal jsi mi básně.
Dívám se do dlaní,
jak utekl čas
a každý jinou cestou šel
a všechno utichlo v nás.
Dívám se na mraky
a vinu hledám u sebe
i to mě zazebe.
Každý sám
v citu není král.
Vzpomínám na něžná slůvka
na kopretiny Tvého srdce.
Občas i žít není lehké.
Květy vášně odejdou,
svět zřítí se s mlhou
i stane se citlivou
krásnou knihou.
Pořád Tě miluji,
řádky se k Tobě vinou.
Jsem vzdálenou vílou.
Jsi láskou nezapomenutelnou.
Jsem s Tebou,
duší ženou,
kdysi milovanou.
...taky mám rád stále i ty "lásky", co se na mě vykašlaly...když květy vášně opadaly...;-)lásce neporučíš...je s ní kříž.
15.08.2023 18:29:42 | Marten
Na láskou a básně plné touhy
ktré spolu zněly.
Se nezapomíná.
Stále srdcem zní*
.
Život nás spojuje
a v srdci zůstává.
Pěkný den Jituško*
15.08.2023 08:18:22 | jenommarie
Maruško, Ty vždy pohladíš.
15.08.2023 08:23:28 | mkinka
To jsem moc ráda jestli pohladilo. Měj se krásně. :);)
15.08.2023 08:26:16 | jenommarie
Ano. Tvá laskavost je mi přínosem i darem, Maruško.
15.08.2023 08:28:09 | mkinka