Návštěvnost
Malujeme něhou
Malujeme něhou
v jinotaji
líčka se rozechvějí.
Obraz zhmotní se
v aktu citu i porozumění.
V pohádkovém stejnokroji
se muž a žena dvoří.
Líbám Tvé řasy.
Ještě pohlaď mé vlasy.
A ráno dostanou jas modré oči.
V obrazů snů.
Dva lidé v jednom příběhu,
co cit podepsali do vzkazu.
Mlčím a povídám pohádku.
Spinkej, miláčku.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskTaky líbí.
21.08.2023 19:44:43 | Jiří I.Zahradník
Moc děkuji za milé čtení. To je jedna z mých pozitivních básní.
21.08.2023 20:57:17 | mkinka
ÓÓÓ *** Hladím do hladu ladu
21.08.2023 12:04:19 | Dejvis
Děkuji za podporu mi danou.
Každý komentář pohladí.
Pochvaly vždy ráda slyším.
21.08.2023 12:14:16 | mkinka
všechno je děj
a záleží na nás...
rád jsem pobyl ;-)
18.08.2023 14:43:19 | piťura
děkuji za komentář, Péťo.
18.08.2023 15:35:24 | mkinka
Nádherná :)
18.08.2023 11:09:53 | Marry31
Já v noci nemohla spát, tak jsem přemýšlela o básničce. Jsem ráda, že se líbí.
Také jedna z mála těch pozitivních. Těch smutných už tu mám hodně, a tak jsem přidala soudek slastného moku z pohádkového koutku snů i křišťálů nekonečnosti s přáním proniknout slovem i potěšit v zákulisí do všedního dne.
18.08.2023 11:16:32 | mkinka