Ztajený dech

Slunce jde přes obličej
A Ty se ostýcháš
A nevíš
Máš-li zavonět slovem

Podobáš se ztajenému dechu
Který by se rád něčím stal
Zdržel se na chvilku
Postál v ústech
Než rty se poodhrnou
A začnou sypat plátky růží

Jak sladké, klopýtat přes ně
A nevědět, jak bránit se tichu
Prostoupenému jen hlasem srdce

Zavři své oči
A pochovej mě v nich
Jak slzu pod víčkem
Pro bolest i lásku