VOLÁNÍ DIVOČINY

Na kraji srdce
horké pouště
brány oázy
k pramenům zvou tě
...
Chtěl jsem ti nalévat
vodu čistou
do písku vysazovat zahrady
spolu běžet divočinou
rozsévat ztřeštěné nápady
...
Nechceš
po douškách z pramene pít
raději žízní zhyneš
přeješ si víc
než můžu nabídnout ti
do nenávratna plyneš
...
Chceš z touhy sladké moře
a v aortách
na dotek
cítit něžné bouře
...
Noc už nebude nikdy mladá
bojíš se divočiny
...
Tak sakra Elso!!!
zasekni drápy hravé
do mojí viny