Nevyslovit se...
Nevyslovit se...
Zase ten tichý pohyb těla
Naděj... tak zardí se
Jak kdyby souložila poprvé
A přece červená je bezostyšná pro pověst
A v ústech nadouvá se ke lpění
Jen kdyby měla na čem
Mohla bych snad...
Vtisknutá do souvětí křičet v Tebe?
Obraznost síní osedlaných tísní času
Tam na úpatí pohrudnice
A níž, níž je bytí
Nepřijaté slovem
Ten zvuk klíče
Jenž vpadl jako trn
A Tys neotočil ještě...
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Milá Ophelia81 - krásně-romanticky-smyslné i vášnivé, ale na konci i zdrženlivé a tím velmi provokující-výbojné ;) Jsem pro, aby už otočil a Ty jsi tak mohla zažít svůdně-nádherné stvoření světa ;)*
Měj se kouzelně a moc děkuji :)*
30.08.2023 14:57:36 | Ondra
Já děkuji za Tvé čtení, Ondro, těší mě, že to vše v básni lze vnímat :) Bez očekávání by nebyla gradace, a bez naděje dané všanc... možná i... to nevyslovené... *
30.08.2023 15:55:06 | Ophelia81
Ano - všechno tam "vidím" - cítím... :)
Rozumím a chápu a doufám, že možná i... to nevyslovené... bude/bylo/JE *
30.08.2023 16:01:06 | Ondra
Sexy!
A krásná k tomu!:)
30.08.2023 11:53:01 | Žluťák
Děkuji, ideální kombinace :)
30.08.2023 12:30:49 | Ophelia81
Absolutamente:-*
30.08.2023 12:33:15 | Žluťák
