ZÁVRAŤ?
ZÁVRAŤ?
Neskutečné jsou rytmy času
u proroctví jež umřelo –
nenaleznu v něm stálou krásu
když mlčí tělo na tělo?
Už někde svítí nová hvězda
i vnitřně odvržený hřích –
zaprodána je moje cesta
ukraden dětský sníh?
U nekonečna budu trpět
a toto zcela krutě chci –
snad nikdy neuvidím svět
kde láska zlatu otročí!
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk31.08.2023 09:53:56 cappuccinogirl
Špatně vidí svět ten, kdo si myslí že láska je jen o zlatu... i když vlastně...zlatý srdce by mělo k tomuhle citu patřit pořád, takže kde láska není o penězích, ale o srdci... furt je to ZLATÝ :-) A otročině zlata. Peníze dělaj otroka bez důstojnosti, no srdce občas otročí bolesti... ale tak to prostě je, zaberme a vydržme to, lidi!!!
31.08.2023 00:31:46 uživatel smazán
Hodně silná je tvá poezie,
byť závěr je trošku utopie!
Moc pěkná!
31.08.2023 00:40:43 ARNOKULT
Děkuji. Jsem samozřejmě starý blázen. Nepřesáhl jsem 1968. Zúčastnil jsem se na gymplu studentské stávky, kterou organizoval (již zemřelý) Ivan Kincl. Žiji v utopii již více než 50 let!
