Sonet čtvrtý
Sonet čtvrtý
Kéž bych mohl drahá jednou říci,
že strachem já se neváži,
avšak v pravdě obav převáží
a smutku se krůpěj plouží lící.
Kdybych jako bezchybný se pýřil
v modrých tůních by jen zmatek vál.
Vůči nám bych šalbou hloupě lál
a dál vašeho parfému jsem mířil.
Že vás ztratím to mě shání můrami:
Jen zrnko láká chaos v dómu z karet
a nůžky oddělují naše těla…
Mé city nás k sobě pojí šňůrami:
Trochu neviděnými, ale živými jak Klaret
a to štěstí bezejmenné, je jak mladá včela…
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
...tak na tebe se musím udělat čas...to nejde číst jen tak...teď honem musím klusat oběd uvařit...:-)
22.04.2007 10:59:00 | Lota
Čtyři strofy, první dvě po čtyřech a třetí se čtvrtou po třech řádcích, přičemž v prvních dvou je verš typu ABBA a třetí má vždy rým na paralelní řádku čtvrtého (samozřejmě ve všech třech)...Taková je skladba sonetu alespoň podle mého...a nikdo jiný si zatím nestezoval:).
30.03.2007 13:39:00 | Lavran
jestli je to hezké nemohu soudit, není to pro mě, ale nemá mít sonet drobet jinou skladbu? :o) ale neřeš.... :o) robotím nadělím CZM
30.03.2007 07:27:00 | Dvorní neznaboh Jeho Veličenstva
