V noci probudil mě chlad
Peřina vzpomínek přestala hřát
Tak volám si s ozvěnou
Co s nocí probděnou
Odpovídá bez váhání
Že malicherné je obávaní
Že klíčem je vložená důvěra
Bez ní není v lásce úměra
S nádechem pokládám telefón
To sen chtěl mě připravit
O lásku bez podmínek
Když rozstřihl naší
Peřinu vzpomínek
... jako bych už něco takového někdy četl... Báječné dejavu. Děkuji, JT
24.09.2023 22:07:29 | mravenec
Ty strachy bývají.
A když se ozve milý s klíčem..
opadne vše..ve vteřině.
Pěkná báseň, milá Kaňko.*
24.09.2023 10:04:28 | jenommarie