Myslela jsem si
Že vstupuješ skrz jizvy
Vedla jsem čáru lákavě rudě
Značila cestu šlépějemi ticha
Vydechla jen štěrbinou Tvých úst
Jak by byly moje
A v náznaku, by lítost šelem
nevěřila v dotýkání
Zapaluji ohně
a dýmem pouštím sníh
Házíš slzami tak divě
Že z nich roste malý kráter
Usedavý třepot sil
Ptáče...
Chtěla jsem Tě nasytit
Ale stopa vybledla...