Na stole plane svíčka
Pálí úzkost
Hřeje víčka
Někdy si říkám
Býti tak žhářem
V domech
Kde studí stěny
V lidech
V nichž vyhas oheň
V citech
Bez milostné něhy
Plamen dohořel
Vosk stéká jako slzy
Zkřehlá naděje
Oheň vzbudí již brzy...
Jéé to by bylo moc hezké, kdyby všechny duše někdo zahřál a zbavil samoty, smutku, trápení, to by se to hezky všem žilo :-)
03.10.2023 14:41:00 | CULIKATÁ
Má smysl hřát zkřehlé duše.
Ať odhodí svůj strach.
A necítí se opuštěně.
Moc hezky jsi to popsal Radku.
Ať se TI též daří :).
01.10.2023 22:04:12 | jenommarie
V takovým případě by to žhářství mělo bejt stopro povolený, beztrestný... akorát příteli, bacha, víš jak je to s dobrejma skutkama... :-)
nn Radku, nádherně jsi to napsal... díky.
01.10.2023 18:28:42 | cappuccinogirl