Nevinnost

To onehdy jsi ještě spal
Rozpažen na zádech jak dítě
Před otrháním prvních plodů jdoucích v červeň
V perutích peřin uschován před ženou příští
A hnal jsi krev z mých oltářů
A zotvíral je dokořán

A já již bděla nad kráčejícím obzorem
A počítala stehy: kolik bylo jich?
A kolik dní se tříští za oknem
a hledá maják a v něm jej
Jak na prahu se směje sněžným ptákům
mířícím na sever...