Frajírci bez trýzně životů
nazpívaní do výstřihů těžkých duší
Co s nimi po dopití...
Co s chvílí zadušenou čímsi
co nepojme Ti žluč?
Jen se ptám -
Zda prostá zeleň listu
Nádech boty
před svým dosednutím
Hovoří i k Tobě?
A v tom jinotaji -
Zda nabídnu-li ruku
Přistaneš?
Pěkné. Obsahově v tom vidím, psané vnitřní boje, lásku k přírodě a krédo v nánosu čisté zeleně.
Závěr nutí k odpovědi, že určitě přistane.
Brilantní přechod ze smutků do veselejší tóniny i podané ruky naděje.
Opět dílko mimořádné úrovně stylu.
03.10.2023 11:18:24 | mkinka