Pršelo... a podzimní déšť
Sbíral pěnu Tvého vzteku...
Abys mě zmátla, převyšovalas
Nic na nic k ničemu
A dívala se na svět
Jako by Tě nebylo...
Můj tep ale o Tobě ví
A pokud myslíš, že obstojí
V zapomenutí
Tak na jak dlouho?