Anotace: ...věnováno
Když duše odletí s posledním havranem,
někdo jen zmizí a jiný zůstane...
Tvé paže vtělí se do černé moruše,
duše tvá labutí slétne mi do duše...
A pak se napiju z hluboké tůně,
s kamením po kapsách, vstříc naší luně...

11.10.2023 22:54:45 ukrytá v máku
Láska proměňuje :). Jsem ráda, že píšeš. A že máš svou Múzu s duší labutě :).
12.10.2023 18:18:22 vrbák
Má duši labutě, ale rozdělá oheň v dešti na jednu sirku:) Neskutečná žena.
Děkuju moc, Markét!
14.10.2023 16:59:59 ukrytá v máku
Dobře sis vybral :)! Přeju vám všechno štěstí světa :)!
A ať vám to jiskří...i v dešti... :)!
11.10.2023 18:49:48 jitoush
...Nejprve s kamením uzemnit se řádně.....a pak po proměně v malá bílá pírka spojit se s povětřím a vzlétnout mimořádně....Láska "umí"ledacos....a vše je možné....i nemožné...../úsměv/....jen neochvějně věřit......Ji.
11.10.2023 07:32:37 Dreamy
...a tak jsem tu znovu. Co nějaké autorské čtení? Ráda bych...:)
11.10.2023 14:18:24 vrbák
Peti, děkuju!
Teď bude 21.10. benefiční koncert pro Paměť národa v Ponorce, budu tam číst a doprovodí mě úžasný muzikant na basklarinet:)
Jinak určitě 12. ledna v novém roce, tam budu mít vernisáž fotografií a básní a budu tam i číst:)
09.10.2023 21:40:16 kudlankaW
Máš to neotřelé
Což je samo o sobě dosti
Zdraví Tě z předmostí
státu
Marty
105 kg
09.10.2023 19:56:54 narra peregrini
užila jsem si u Tebe :) text i foto opět v působivé symbióze... děkuji
09.10.2023 19:51:13 cappuccinogirl
líbí se mi to moc... píšeš velice citlivě... dotklo se to i mé duše, děkuji