Budu Ti říkat jinak...

Denně jsem na Tebe
Volal jménem
A dnes dostal chuť
Tě říct něco jiného
Jinak Tě oslovit
Tak, jak se za starých časů
Říkalo lásce
Je to tak prosté
,,Má ze všech nejdražší"

Ptáš se mě, proč?
Já Ti to povím
Zahlédl jsem Tě
Jak před zrcadlem
Zrovna česalas vlasy
Už dlouho jsem se
Tak pozorně nedíval
Dlouho neviděl ten
Něžný sklon hlavy
Při práci ve vlasech
V rytmickém cinkání
Náramků Tvých rukou
Bylo to jako za starých časů
Že se tu pro muže
Strojí žena
Jež chtěla se líbit
S jiskérkou ve zraku
Která přechází z
Pokoje k ložnici
Aby se setkala s milým

Sešel jsem do zahrady
Která voněla a zpivala
A spatřil keř
Z bělostných květů
Natrhal jsem z něho
Plnou náruč
Měl to být podpis
K proslovu lásky

Slova v duchu jsem přizdobil
Jako Ty zdobíš si vlasy
Řeknu Ti...
,,Drahá,
Ty květy hleděly k nebi
Čekaly na slunce
A já je přinesl Tvým
Zářivým vlasům..."