Inkoust 3/2

konečně
jsem dal svým dešťům noty
nebudou se houpat
ani padat slova
na temné krajky skryté za dekolty
jen my půjdem spolu dát si ploužák


jistě promine
i tvůj dvořící tvořák


vztah naší lásky už začíná být vážný
a já

jak jíl na podzim

jsem víc a více vlažný

i gramofon má inkoustový tón

že po nehodě potřebuju

máj a leden

abych měl megafon !


…


v parku šustit v listí
též se nedá

s termoskou tu sedím jako svatej děda


a bez domácího štěstí
stárnu víc

objímám
jenom pár plískanic

to už i mokrý list vítr lépe zvedá

víš má lásko
se mnou žít ?

ó běda !


protože jsem
srdečný
za šera

doma z křesel už vyskákala péra

doufám že včas
nábytek náš prodám

nebudu bydlet sám
když srdce nemám

a v kůlně
na to má už pila program



konečně
jsem dal svým dešťům boty
a skočil s tebou ploty ze sloty
rozehnal tak chmury
nebe mračných bank

rozhoupal jsem se

i pro jin s jang

víš jak zní
zrcátko
kde není co říci

dohnaly mě slzy

k srdeční celnici
tví citoví strážci ví že jsem za šera
a stud mě nepustí z vozu bez šoféra

měla sis vzít
s sebou i volant

protože kam se řítím

z tama nelze volat

aleluja
adios

v životě je láska prostě sólo autokros

aspoň zapomeneš na inkoust