Tys ji tu nechal samotnou,
smutnou pod oblohou blankytnou,
od té doby má dny plné protikladů,
byls její Valentýn v listopadu.
Ruce i tvář má už vrásčité
a v těch čarách života karty skryté,
tys byl její král srdcový,
to vzpomínka v tepu napoví.
V jejím okolí zní dětský smích,
do nitra však jí padá sníh,
a i když jsou tvoje stopy zaváté,
svítíš dál na cestu jak Slunce kulaté.
Něco probouzí krále.
Něco text ...
Něco skryto i mezi řádky.
***
Díky za básničku Marti.
Ať se Ti daří.
16.10.2023 09:34:29 | Fialový metal